Pozorování, experiment, testy, kazuistika, projektivní metody
Pozorování
Základní metodou sběru dat je pozorování. V zásadě se rozlišuje pozorování zaměřené na sebe, vlastní prožívání (tzv. introspekce) a zaměřené na druhé (extraspekce).
Introspekce byla hodně používána v minulosti a vysloužila si mnoho kritiky. Již Kant prohlašoval, že pozorováním nějakého vnitřního dění toto dění vlastně měníme. Další námitky se týkaly zejména subjektivity takto získaných výpovědí. Introspekce se v psychologii nicméně udržela, protože popis prožívání jedince je mnohdy velmi užitečný, a je spíše snaha co nejvíce omezit subjektivismus (srovnáváním výpovědí více osob). Tuto metodu používají hlavně humanisté a kognitivisté; představitelé behaviorismu ji naopak zcela odmítají.
Extraspekce je pozorováním druhých. Jedním možným dělením je rozlišení nezúčastněného pozorování (badatel je mimo pozorovanou skupinu) a pozorování zúčastněného (badatel funguje jako člen skupiny - např. výzkumy mezi vězni). Dále se rozeznává pozorování zjevné a skryté (podle toho, jak badatel ne/narušuje průběh děje). Hlavním problémem extraspekce je rozpoznat v situaci to podstatné a opatřit to správným a co nejobjektivnějším výkladem, prostým osobních domněnek pozorovatele.
Experiment
Za nejcennější metodu je považován experiment, jelikož umožňuje nalezení příčin sledovaných jevů. Experiment lze uspořádat v laboratorních podmínkách, nebo v přirozeném prostředí. Podle množství proměnných se rozlišuje experiment jednoduchý a multivariační. Experimentátor vždy mění hodnotu nezávisle proměnné a sleduje, jak se v té souvislosti mění závisle proměnná.
Ilustrovat to lze na následujícím příkladě: Bylo zkoumáno, zda a případně jaký vliv má velikost skupiny lidí na ochotu jednotlivých členů pomoci někomu potřebnému. Ukázalo se, že čím je osob ve skupině více, tím menší je pravděpodobnost zásahu. Jednotlivec pomůže v 80% případů, s rostoucím počtem lidí pravděpodobnost klesá až k pouhým 7% (Cumminsová, Záhady experimentální psychologie, 1998).
Nezávisle proměnnou je zde počet osob ve skupině (určena experimentátorem), provedení zásahu je pak závisle proměnná, protože její hodnota přímo závisí na hodnotě nezávisle proměnné.
V případě, že nezávisle proměnná má hodnotu ano/ne, tedy že buď je, nebo není přítomna, pak je vedle experimentální skupiny zapotřebí ještě skupina kontrolní. Např. má se potvrdit hypotéza, že hlasitá hudba negativně ovlivňuje kvalitu řízení automobilu - osoby z experimentální skupiny jezdí s hudbou (nezávisle proměnná), zatímco osoby z kontrolní skupiny bez ní. Pokud se prokáže, že osoby z experimentální skupiny dělají signifikantně* více chyb (závisle proměnná), než osoby z kontrolní skupiny, je výchozí hypotéza potvrzena jako pravdivá.
Další metody
Pomocí různých testů výkonu a schopností lze získat velké množství údajů při relativně malé námaze. Dotazníky mapují sféru hodnot, zájmů, postojů atp. Výhodou testů a dotazníků je jejich přesné vyhodnocování a potlačení subjektivity experimentátora, jejich nevýhoda spočívá v tom, že téměř neumožňují postihnout individualitu testovaných osob.
Studiu jedinečných případů slouží metoda zvaná kazuistika. Údaje se získávají zpravidla rekonstrukcí životopisu zkoumaného jedince. Zjištění individuálního vývoje a průběhu života jedince - anamnéza - probíhá většinou jako tzv. anamnestický rozhovor, někdy se používá dotazník.
Metoda sémantického diferenciálu slouží k měření a srovnávání významu určitých objektů.
Obsahová analýza zkoumá témata vyskytující se ve sdělovacích prostředcích, uměleckých dílech aj.
Na výzkum vztahů mezi členy malých skupin se zaměřuje metoda zvaná sociometrie.
Psychologové mají k dispozici rovněž celou řadu tzv. projektivních metod, které jsou založeny na předpokladu, že jedinec do veškeré své činnosti a do vnímání nejednoznačných podnětů promítá cosi ze své psychiky. Analýze slouží deníky, školní sešity a jiné produkty; projektivní metody se používají rovněž při zkoumání, jak jedinec vnímá neúplné a nejednoznačné útvary - má např. doplnit chybějící text ke comicsovému obrázku nebo komentovat nějakou vyobrazenou situaci. Nejznámější je Rohrschachův test - zkoumaná osoba sděluje, co ji napadá při pohledu na různé inkoustové skvrny. Achillovou patou projektivních metod je jejich vyhodnocování - interpretace získaných informací, kde existuje velké riziko zatížení výsledků subjektivitou badatele.
* Signifikantní
Významný, rozhodující, objektivně potvrzený. Statisticky signifikantní rozdíl je takový rozdíl, který vznikl působením nezávisle proměnné a je tedy nenáhodný a opakovatelný.
PhDr. Michaela Peterková
|