Hlavní rysy člověka s anankastickou osobností: nejistota, puntičkářství, nutkavost
Anankastická porucha osobnosti je typická stálými pochybami a nejistotou, zda je vše, jak má být. Jakákoli odchylka od žádoucího stavu vzbuzuje v anankastické osobnosti napětí a úzkost; těchto emocí se člověk zbaví tím, že dá věc do pořádku.
Člověk s anankastickou osobností (jemuž se někdy říká obsedant) má tendenci stále kontrolovat, že je vše v pořádku, na místě, srovnané, vypnuté, zamčené atd. Je extrémně opatrný a rigidní – nesnáší změny. Zaměřuje se na detaily a pedantsky na nich trvá. I když si uvědomuje, že to někdy přehání, nedovede si pomoct, protože úzkost, kterou v těch situacích zažívá, je příliš silná. Obvykle se ale pokládá za zodpovědného a pořádného člověka.
Obsedant má silné pochyby o vlastních schopnostech a zažívá obavy, že něco pokazí nebo nestihne. Je spíše málo výkonný, zato precizní. Má extrémní strach z kritiky a trestu.
Anankastická osobnost má blízko k obsedantně-kompulzivní poruše, což je úzkostná (neurotická) porucha o dvou složkách: první jsou obsese, vtíravé myšlenky, které jsou člověku velmi nepříjemné a budí úzkost (např. "Určitě jsem nechal puštěnou vodu", "Když cestou do práce nešlápnu na všechny čtvercové kanály, něco špatného se stane", "Všude je plno bakterií a špíny"). Druhou složkou jsou kompulze, tedy nutkavé jednání, jehož účelem je snížit vzniklou úzkost (opakované přesvědčování, že je voda vypnutá; šlapání na příslušné kanály, časté mytí rukou). Často jde o rituály, tedy činnosti opakovaně prováděné přesně daným, občas i velmi specifickým postupem. Člověk s obsedantně kompulzivní poruchou ví, že si počíná přehnaně, ale platí to, co výše – nedovede si prostě pomoct. Anankastická porucha osobnosti může zahrnovat jednání popsané u obsedantně kompulzivní poruchy, ale spíše ve slabším vyjádření.
Obsedant je ve stavu víceméně trvalého napětí a nedokáže se proto radovat. Má silnou sebekontrolu a neumí být spontánní.
Určité nutkavé zaměření osobnosti má zřejmě biologický původ a vysledovat lze i faktory sociální, zejména výchovné: člověk s anankastickou poruchou osobnosti byl vychováván přísně, veden ke kázni a pořádku. Projevy vřelých citů nezažil. Naučil se, že perfektním dodržováním pravidel se vyhne trestům.
V terapii se mohou využívat léky ke zmírnění úzkosti a obsedantní člověk se také učí, jak lépe snášet nejistotu.
Někdy se setkáváme s pojmem "obsedantně-kompulzivní porucha osobnosti" – odpovídá zde pojednané anankastické poruše.
OSPAT – online test poruch a typů osobnosti
PhDr. Michaela Peterková
|